Proč slavíme 17. listopad jako Den boje za svobodu a demokracii?

17. listopad je pro Českou republiku velmi významným datem, na který připadá nejen státní svátek, ale hlavně Den boje za svobodu a demokracii. Kromě toho se v toto datum slaví i Mezinárodní den studentstva. Samotné datum …

17. listopad je pro Českou republiku velmi významným datem, na který připadá nejen státní svátek, ale hlavně Den boje za svobodu a demokracii.

Kromě toho se v toto datum slaví i Mezinárodní den studentstva. Samotné datum se dotýká dvou výrazných roků v naší historii – 1939 a 1989, kdy byli hlavními hybateli událostí právě studenti.

Co tak významného a závažného se v této době odehrálo se dozvíte na následujících řádcích.

Proč k událostem 17. listopadu 1939 došlo?

V březnu roku 1939 došlo k okupaci části Československa nacistickým Německem a byl zřízený Protektorát Čechy a Morava. Od té doby převládaly vůči nacistům velmi nepřátelské postoje.

Obyvatelé se je nebáli vyjádřit v demonstracích, které vyvrcholily na podzim.

28. října, na výročí vzniku Československa, proběhla v Praze poklidná, ale zakázaná demonstrace. Tu rozehnali nacisti střílením do účastníků.

Mladého pekařského dělníka Václava Sedláčka zabili. Jeho smrt není příliš zmiňovaná, jeho pohřeb byl tehdy utajený a sledovaný policií a gestapem.

Plánovací kalendář 2023 a 2024 ke stažení

Kalendář 2023

ke stažení v PDF

Stáhnout kalendář

Kalendář 2024

ke stažení v PDF

Stáhnout kalendář

Studenta medicíny Jana Opletala, označovaného jako symbolickou první oběť okupace, postřelili na stejném místě jako Václava Sedláčka.

11. listopadu Jan Opletal podlehl svým zraněním a 15. listopadu měl na Albertově pohřeb.

Rakev s ostatky hned převezli na Moravu, kde jeho pohřeb sledovalo gestapo a pozatýkalo všechny jeho kamarády.

V Praze na jeho pohřeb navázaly demonstrace tisíců lidí a zase došlo k potyčkám s pořádkovými silami. Nacisty protesty překvapily a den po pohřbu rozhodl Adolf Hitler o uzavření vysokých škol na tři roky.

17. listopad 1939 přinesl uzavření vysokých škol, smrt a neštěstí

Kromě uzavření vysokých škol Hitler nařídil transport na 1 200 studentů do koncentračních táborů a popravu 9 vedoucích studentské organizace.

České vysoké školy uzavřeli nacisté 17. listopadu a školy se do konce války neotevřely, fungovaly tu jen ty německé. Asi 15 tisíc studentů a přes 1 200 pedagogů českých škol vyhnali nacisti ze studijního prostředí.

Z koncentračních táborů se vraceli studenti mezi lety 1942 a 1943, 35 z nich tam zahynulo. Na pokoji nenechali nacisti ani profesory, několik z nich poslali na výrobu německých řízených střel.

Video: tehdejší student vzpomíná na zatýkání a zastřelení studentů

Mezinárodní den studenstva zařídili uprchlí studenti v Anglii

Spousta ze studentů činných ve studentských organizacích musela uprchnout. Odešli proto do armádního výcviku ve Francii, odkud se dostali do exilu v Anglii.

Tady se v roce 1941 zasadili na zasedání Mezinárodní studentské rady o vyhlášení Mezinárodního dne studenstva, který je tak jediným významným mezinárodním dnem s českým původem.

17. listopad 1989 navazuje na události roku 1939

Už od roku 1980 se začala šířit nespokojenost občanů jednotlivých států Východního bloku, jehož síla se pod tímto nátlakem hodně oslabovala.

Přečtěte si také:  Zimní dovolená u moře: 7 destinací, kde se zaručeně ohřejete

První protesty v Československu začaly v roce 1988. Proti demonstracím v lednu 1989, známým jako Palachův týden, policie brutálně zasáhla.

Kromě uvěznění představitelů opozice, jako byl třeba Václav Havel nebo Alexandr Vondra, využila i obušky, slzný plyn a vodní děla. Palachův týden je považovaný za předstupeň sametové revoluce.

Následovalo několik dalších demonstrací. Zásadním se ale stalo až povolené shromáždění, svolané studentskými svazy na 17. listopadu k padesátiletému výročí uzavření vysokých škol nacisty.

Video: Co vědí současní studenti o listopadu 1989?

Disidenti byli požádáni, aby se akce neúčastnili a nebyla tak zrušená. Přidaly se ale jejich děti, jako byli Jiří Dienstbier nebo Marek Benda. Tyto děti disidentů ovlivnily nasměrování průvodu do středu města. Právě nasměrování průvodu a následné dění bylo podnětem k revoluci.

V pátek 17. listopadu se na Albertově v Praze sešlo asi 500 lidí, jejich počet se ale zvyšoval až na odhadovaných 15 tisíc (mluví se i o 50 tisících).

Plánovací kalendář 2023 a 2024 ke stažení

Najdete v něm:

  • Dny v týdnu
  • Státem uznané svátky
  • Počet týdnů, počet pracovních dní v týdnu
  • Počet pracovních dnů a hodin v měsíci a čtvrtletí

Ideální pro vaše plánování:

  • Praktický formát A5
  • Přehledný a dobře čitelný
  • Vytisknete si jej jednoduše doma nebo v kanceláři
  • Je úplně zdarma

Kalendář 2023

ke stažení v PDF

Stáhnout kalendář

Kalendář 2024

ke stažení v PDF

Stáhnout kalendář

Původně se měl průvod vydat na Václavské náměstí, což jim bylo zakázáno, a tak šli na Vyšehrad. Odtud se stejně začali přesouvat do centra a po celou dobu skandovali protikomunistická hesla.

Mezi nejznámější patří „Jakeše do koše“ nebo „Máme holé ruce“.

Na Národní třídě totiž bezpečnostní složky průvod zatarasili a jeho účastníky začali surově bít obušky, zranili skoro 600 lidí. Spoustu z nich pak pozatýkali.

Přečtěte si také:  Kdy chodí Mikuláš 2021 a kde se v tuto dobu rojí strašidelní Krampusové?

Studenti, kterým se povedlo utéct, šli nejdřív do divadel, kde o bití studentů informovali.

Podívejte se na interaktivní mapu událostí 17. listopadu 1989 z pohledu České televize.

Poklidná demonstrace odstartovala sametovou revoluci a změnu režimu

A právě herci byli první, kdo se se studenty do akcí proti režimu zapojili. Surové bití studentů zaktivizovalo celou společnost a brzy se přidali i další.

Vlna nevole se tak zvedla v celé společnosti. Následovaly další demonstrace a lidé nový režim přivítali cinkáním klíči, které se stalo symbolem revoluce. Vedení komunistické strany odstoupilo 24.listopadu.

Protože při dalších protestech nebyla proti protestujícím použitá síla, dostala revoluce pojmenování sametová (na Slovensku se jí říká nežná revolúcia), která se začala používat i pro další nenásilné převraty. Název pravděpodobně vymysleli zahraniční novináři.

17. listopad v současnosti

Do roku 1999 byl 17.listopad jen významným dnem, státním svátkem se stal v roce 2000. Od té doby se slaví jako Den boje za svobodu a demokracii v České republice.

Jako svátek ho slaví také na Slovensku od roku 2001. V tento den se pořádají veřejné oslavy demokracie v České republice, speciální koncerty a dny otevřených dveří.