Fond pracovní doby – co to je a jak se stanovuje

Fond pracovní doby určuje rozsah odpracované doby. Jak se stanovuje, co na tuto problematiku říká současná legislativa a jak se pohled na odpracovaný čas měnil v historii? Co je to fond pracovní doby a k …

Fond pracovní doby určuje rozsah odpracované doby. Jak se stanovuje, co na tuto problematiku říká současná legislativa a jak se pohled na odpracovaný čas měnil v historii?

Co je to fond pracovní doby a k čemu slouží

Fond pracovní doby určuje v hodinách rozsah práce za daný den, týden, měsíc či rok. Vymezuje pracovní dobu a režim s ní související.

Stanovuje se podle typu pracovního úvazku a zaměstnanec ho stvrzuje svým podpisem na pracovní smlouvě. Fond pracovní doby tak představuje jednoznačnou dohodu mezi oběma těmito zúčastněnými stranami.

Zároveň jde o důležitý podklad, který následně slouží pro výpočet mzdy nebo platu. V případě zkráceného úvazku tak zároveň dochází i k úměrnému krácení vyplacené odměny.

Jak se na pracovní dobu dívá zákon

Stávající legislativa pojem „fond pracovní doby“ přímo nezná. Příslušná ustanovení zákona č. 262/2006 Sb. neboli zákoníku práce však vymezují, jak má vypadat pracovní doba. A to, pozor, výhradně pro zaměstnance, OSVČ se podobné limity netýkají.

Plánovací kalendář 2023 a 2024 ke stažení

Najdete v něm:

  • Dny v týdnu
  • Státem uznané svátky
  • Počet týdnů, počet pracovních dní v týdnu
  • Počet pracovních dnů a hodin v měsíci a čtvrtletí

Ideální pro vaše plánování:

  • Praktický formát A5
  • Přehledný a dobře čitelný
  • Vytisknete si jej jednoduše doma nebo v kanceláři
  • Je úplně zdarma

Kalendář 2023

ke stažení v PDF

Stáhnout kalendář

Kalendář 2024

ke stažení v PDF

Stáhnout kalendář

Zákon pracovní dobu především omezuje z časového hlediska, a to v týdenním měřítku na maximálně na 40 hodin. Ve výjimečných případech to může být i méně – 37,5 nebo 38,5 hodiny týdně.

Zkrácený pracovní týden se týká některých specifických profesních skupin. Patří sem zaměstnanci pracující ve dvousměnném, třísměnném a nepřetržitém provozu, případně zaměstnanci obstarávající činnosti při těžbě uhlí či rud, v důlní výstavbě a podobně.

Přečtěte si také:  Digitální adventní kalendář – skvělý způsob propagace

Fond pracovní doby je stanoven bez přestávek, přičemž zaměstnanec v režimu osmihodinové pracovní doby i dvanáctihodinových směn má nárok na přestávku v délce 30 minut, a to vždy po 6 hodinách práce. Reálně tak bývá přestávka o tento čas doba strávená v práci navýšena, neboť přestávku nelze vynechat.

Jak se počítá fond pracovní doby

Fond pracovní doby se vždy počítá individuálně pro daný rok. V letošním roce jsme tak odpracovali 252 pracovních dnů, neboli 2 016 pracovních hodin. Započítáme-li placené svátky, dostaneme se na celkem 260 pracovních dnů neboli 2 080 pracovních hodin.

Kromě pracovního týdne, který je stále shodný, se pracovní fond počítá i měsíčně. To už je o něco komplikovanější, neboť v každém měsíci je odlišný počet pracovních dnů. Logika výpočtu tedy určuje, že počet pracovních dní v daném měsíci je nutno vynásobit průměrným počtem hodin připadajících na jeden den.

Výbornou pomůckou pro snadné zjištění fondu pracovní doby je každopádně plánovací kalendář.

Ve specifických případech navíc může být nutné kalkulovat s tzv. dlouhodobým fondem. Ten pracuje s delším časovým horizontem, než je klasický měsíční fond pracovní doby.

K tomu dochází u nepravidelného režimu práce s například sezónními výkyvy. Roční fond pracovní doby tak nachází uplatnění mimo jiné v zemědělství, kde dochází k útlumu přes zimu, naopak provozovatelé vleků nemají práci v létě a tento způsob posuzování fondu pracovní doby je tak pro ně rovněž vhodný.

Pracovní doba a její rozvržení z pohledu praxe 2021

Fond pracovní doby 2023 při plném úvazku

Analogicky podobně tak můžeme i pro rok 2023 určit fond pracovní doby. Stanoven bude rozsahu celkem 250 pracovních dnů. Může jich však být až 260 včetně svátků. Zaměstnanec totiž může vyrazit do práce i ve svátek. V takovém případě mu za to náleží příplatek.

To při přepočtu na celkový hodinový fond znamená 2 000 pracovních hodin, respektive pouze 1 875, budeme-li jako výchozí v úvahu brát 7,5 hodiny za den.

Odpracované směny, práci přesčas, noční práce a doby v době pracovní pohotovosti by do tzv. evidence pracovní doby zpracovávat zaměstnavatel. Tuto povinnost má opět určenou přímo zákonem.

Pozor, evidenci pracovní doby nelze směšovat s evidencí docházky, která pouze definuje dobu, během níž se zaměstnanec zdržoval na pracovišti.

Jaký je pracovní fond pro DPP a pro DPČ?

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti představují vedle hlavního pracovního poměru další typy legálního pracovněprávního vztahu, jež pracovní trh běžně uplatňuje.

Přečtěte si také:  Odhalte vznik a význam jmen měsíců v roce

Tyto formy se uzavírají ale pouze na omezený rozsah práce. Fond pracovní doby pro DPČ a DPČ se proto počítá odlišně. U dohody o provedení práce tak nesmí rozsah práce přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. Dohoda o pracovní činnosti je stanovena maximálně na 20 hodin týdně.

Jak je to u fondu pracovní doby s přesčasy?

Někdy naopak v praxi může nastat opačná situace. Tedy že zaměstnanec nepracuje standardně ani v rámci svých možností méně, ale naopak je fond pracovní doby vyšší než standardních 40 hodin týdně, případně ve zkráceném režimu 37,5 hodiny týdně.

I na tento případ zákon pamatuje. Určuje totiž, že zaměstnavatele musejí k tomuto kroku vést výlučně „vážné provozní důvody“. To může být například v období zvýšené nemocnosti, kdy jsou zaměstnanci tzv. na nemocenské, případně během dovolených.

Navíc legislativa opět říká, že přesčasy mohou být zavedeny maximálně v rozsahu 8 hodin týdně a do limitu 150 hodin za rok.

Nad uvedený limit lze přesčasy rovněž požadovat na straně zaměstnavatele, podmínkou je nicméně výslovný souhlas samotného zaměstnance. Zaměstnavatel tedy nemůže v této fázi přesčas nařídit. Přesčasy nemohou být nařízeny dále ani zaměstnankyním v těhotenství a mladistvým do 18 let věku.

Plánovací kalendář 2023 a 2024 ke stažení

Najdete v něm:

  • Dny v týdnu
  • Státem uznané svátky
  • Počet týdnů, počet pracovních dní v týdnu
  • Počet pracovních dnů a hodin v měsíci a čtvrtletí

Ideální pro vaše plánování:

  • Praktický formát A5
  • Přehledný a dobře čitelný
  • Vytisknete si jej jednoduše doma nebo v kanceláři
  • Je úplně zdarma

Kalendář 2023

ke stažení v PDF

Stáhnout kalendář

Kalendář 2024

ke stažení v PDF

Stáhnout kalendář

Jak jsou na tom Češi ve srovnání se světem aneb pracovní doba nejen v Evropě

Pracujeme moc, nebo málo? K do jisté míry vždy subjektivně vnímané skutečnosti překvapivě existují objektivní data. Ta porovnávají v první řadě délku pracovní doby napříč jednotlivými evropskými zeměmi. Z nich vyplývá, že značně pracovití jsme.

Stále totiž pracujeme více než většina lidí v EU. Za týden odpracujeme podle statistických údajů uveřejněných v loňském roce v průměru 41,3 hodiny. Průměr v Evropské unii je přitom o více než půl hodiny nižší. V Česku se tak pracuje více než například v Nizozemsku, Dánsku nebo Německu. Konkrétně Nizozemci kupříkladu pracují méně než 30 hodin týdně.

Také učitelé mají svůj fond pracovní doby

A jak vyplývá z údajů evropského statistického úřadu Eurostat, v práci strávíme více času i celkově, před odchodem do penze odpracujeme totiž 36 let. Evropský průměr přitom činí 35,7 roku. Délka pracovního života se prodlužuje, což je podle sociologů ale pozitivní rys jednoduše související s průměrnou délkou života, která se zvyšuje.

Přečtěte si také:  Jak se naučit cizí jazyk? Efektivní a rychlý plán pro viditelné pokroky

Na evropské poměry jsme tedy skutečnými dříči. Měřit se ale nemůžeme s obyvateli asijských zemí. V Thajsku nebo Japonsku se odpracuje více než 2 000 hodin ročně. Absolutními rekordmany jsou ale Korejci, kteří pracují přes 2 300 hodin ročně.

Dočkáme se zkrácení pracovní doby?

Osmihodinová pracovní doba má přitom v Česku silnou tradici, trvá už 100 let. Uzákoněna byla v tehdejším Československu a nově vzniklá země tak učinila už krátce po svém vzniku. Na svou dobu se jednalo o poměrně pokrokový počin.

U nás se této osvědčené cesty držíme dodnes. A to i navzdory tomu, že mnohé evropské země přikročily ke změně a čas od času se po podobném kroku volá i v tuzemsku.

Zkrácení pracovní doby by mělo vést k větší efektivitě práce a ke snížení stresové zátěže zaměstnanců. Což bude mít dopad na jejich zdraví. Zároveň podle některých hlasů jednoduše podpoří přechod k výrobě s vyšším podílem robotizace a automatizace.

Hovoří se tak o možnosti jednak zkrátit pracovní týden na pouze čtyřdenní, případně zkrácení pracovní doby o půl hodiny.

Jde ale o kontroverzní téma, na kterém se neshodnou zaměstnanci se zaměstnavateli, ale ani odborníci. Ekonomové jsou striktně proti, odboráři naopak tuto myšlenku prosazují. A samotné ministerstvo práce a sociálních věcí tento krok podporuje.

Pracovní doba v historii

První náznaky dnes klasického rozvržení pracovní doby se objevily už v 16. století za vlády Filipa II. Španělského. Ještě nějaký čas ovšem trvalo, než myšlenka doznala naplnění.

Pracovníci tak historicky poměrně dlouho měli znatelně horší pozici než dnes. Ještě v 18. století pracovali dělníci v průmyslu až 16 hodin denně, roční rozsah pracovní doby činil přes 3 000 hodin.

Výraznější zlom do pojetí pracovní doby přinesla až etapa průmyslové revoluce a období následující. Myšlenku zkracující se pracovní doby podporovali i významní průmyslníci té doby, jako byl například Henry Ford. Druhým výrazným milníkem byla volební kampaň T. Roosevelta. Ten se snažil prosadit osmihodinovou pracovní dobu a pracovní ochranu žen a dětí.

Ještě před první světovou válkou se pak ve většině států pracovalo 10 až 12 hodin denně. Takzvané pracovní soboty si budou pamatovat ještě mnozí současní pamětníci. Pětidenní pracovní týden byl zaveden v roce 1968.

Za titulní fotku díky Mika Baumeister on Unsplash.