O měření času se zajímáme odpradávna

Změřit čas se lidé pokoušeli již mnoho staletí před námi. Měření času je dnes tak přirozené, že si jej uvědomíme spíš jen při střídání času nebo změně pásma.

Seznamte se tedy s tím, čím vším si lidé museli při snaze změřit čas projít a jaké způsoby máme k dispozici v současnosti.

Jak postupovala historie měření času?

Historie měření času sahá opravdu daleko. Jakmile si lidé uvědomili pravidelný pohyb Slunce a hvězd, začali se o plynutí času zajímat. Nejdřív se snažili orientovat podle přírodních jevů.

Asi před 30 000 lety začali zaznamenávat fáze Měsíce. Všímali si také pravidelně se opakujících přírodních jevů, nejčastěji souvisejících s počasím. Díky tomu byli schopní rozdělit rok do určitých období.

Egypťané stáli u zrodu měření času se slunečními hodinami

Pravděpodobně prvním národem, který s podrobnějším měřením času začal, byli staří Egypťané. Začali stavět obelisky (vysoké, čtyřhranné jehlany nahoře zakončené do špičky) už 3500 let před naším letopočtem. Jejich pohyblivé stíny pomáhaly lidem nejdřív dělit den na dopoledne a odpoledne, později i na víc částí díky značkám pod obelisky.

Kolem roku 1500 před naším letopočtem vznikly přenosné stínové-sluneční hodiny. Později přišli s dalšími vylepšeními, včetně měření v noci podle hvězd. S dalšími zpřesněními přišli staří Řekové a Římané. Poté se na sluneční hodiny zapomnělo a objevily se až po roce 650 na věžích kostelů, kde je můžeme vídat dodnes.

Na podobném principu, jako fungují sluneční hodiny, vznikly i staré stavby používané spíše pro účely kalendáře (megality Stonehenge na území dnešní Velké Británie určovaly rovnodennost, kamenná Intihuatana na Machu Picchu v dnešním Peru nejspíš odměřovala roční období podle pohybu slunce).

S vodními hodinami přišla přesnost, objevily se i přesýpací a svíčkové

První vodní hodiny jsou opět přisuzovány Egypťanům, protože byly nalezeny v hrobce pocházející z roku 1500 před naším letopočtem. Nebyly závislé na světle, a tak se daly používat i v noci.

Sloužily ale spíš pro odměřování určitých činností, například řečí u soudu. Voda protékala soustavou nádob a pomocí označení se dal poznat čas.

Čínské vodní hodiny a další způsoby měření času

Mnohem propracovanější vodní hodiny měli v Číně, kde je zdokonalovali mezi lety 200–1300. Kromě zapojení zobrazení astronomických jevů a různých zvonění označujících denní doby.

Používaly se i svíčkové hodiny, vynalezené v Číně v 6.století a šlo u nich o měření konkrétních činností. Na svíčce byly označené časové úseky, které hořením ubývaly.

Podobně fungovaly i přesýpací hodiny s pískem od 14. století, které dokázaly být velmi přesné. S rozvojem mechanických hodin se využívaly pro určení trvání konkrétních činností, jako byly univerzitní přednášky nebo i mučení.

Spolehlivost v měření času přinesly až mechanické hodiny

Ve 14.století nastal zvrat vynalezením a používáním mechanických hodin. Nejdřív byly poháněné na principu závaží, později je nahradilo přesnější kyvadlo. Objevují se i první kapesní hodinky.

V 18. století došlo k největšímu rozmachu, včetně samonatahovacího mechanismu. 19.století přináší sériovou výrobu a quartzové (elektronické) hodinky následované digitálními.

Vše završují atomové hodiny, které používají k měření času atomové rezonance a jsou extrémně přesné (zpožďují se nejvíc o vteřinu za 300 milionů let).

Časová pásma rozdělují čas podle pohybu Země

Protože se Zeměkoule neustále otáčí a na různých místech je noc a den v jinou dobu, bylo potřeba zavést systém do určování času pro všechna místa na Zemi. ¨

Došlo k tomu rozdělením do 24 časových pásem, která jsou široká 15 stupňů (protože má Země 360 stupňů a jednou se kolem své osy otočí za 24 hodin, vydělilo se 360 číslem 24 pro zjištění šířky pásem).

Obvykle se od sebe časová pásma liší jednou hodinou, ale existují i výjimky. Vše se odvíjí od nultého poledníku v londýnském Greenwichi.

O střídání letního a zimního času se pořád vedou spory

Letní čas byl zavedený proto, aby měli lidé celý rok k dispozici co nejvíc přirozeného světla a ušetřili tak za elektřinu. Dodnes jej využívá na 70 zemí po celém světě, včetně většiny Evropy. Už několikrát se měl zrušit právě s odkazem na zbytečnost tohoto opatření, ale země se nedokáží dohodnout, který z časů zachovat (Češi se podle průzkumů dávají přednost letnímu).

V České republice se v roce 2021 prodloužilo zrušení střídání časů pět let. Lékaři se přiklání ke zrušení střídání, protože působí zdravotní problémy (hlavně citlivým jedincům, dětem a starším lidem).

Letní čas začíná poslední březnovou nedělí (ručičky na hodinách se posunou o hodinu dopředu) a končí poslední říjnovou nedělí (díky tomu máme jednu hodinu navíc).

Kde se dá zjistit přesný čas?

S automatickým seřizováním času u počítačů, chytrých telefonů i aut vás možná nenapadne, kde můžete v případě potřeby zjistit přesný čas.

Online měření času je jednoduché

Stačí zadat do vyhledávače „přesný čas“ a vypadne na prvním místě i s datem a místem.

Do chytrého telefonu si také můžete stáhnout některou ze spousty aplikací pro měření přesného času, stačí vyhledat „přesný čas“ nebo „atomic time“.

Pro co nejpřesnější údaje jsou výborné třeba stránky time.is, kde zjistíte aktuální čas nejen na svém zařízení, ale i na všech místech po celém světě.

Tak třeba kolik je zrovna hodin v zatáčce mezi Prahou a Vídní:

Přesný čas v místě Brno:

Tak vidíte, měření času i v takovýchto končinách je pohoda 😉

Zjistit přesný čas offline je trochu složitější, ale také to není nic těžkého

Máte-li v blízkosti televizi, můžete zapnout teletext nebo zpravodajský kanál, kde je na liště kromě zpráv i čas. Pro co nejpřesnější čas si pak můžete zavolat na zpoplatněnou informační linku 14112.

Čím vším se dnes měří čas?

S přítomností chytrých telefonů se přestávají nosit klasické hodinky, ale ty v posledních letech velmi dobře nahrazují hodinky „chytré“ či různé fitness náramky. Stále zůstávají v chodu i hodiny na radnicích a kostelech, které ale už neodbíjí tak často jako dřív (ohlašovaly každých 15 minut, teď je odbíjení vypínané hlavně na noc).

Zajímavosti kolem měření času

A mezi hodinami u nás najdete spoustu zajímavých. Svůj rekord mají třeba hodiny na kostele sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí, které jsou s průměrem ciferníku 420 centimetrů největšími osvětlenými hodinami v tuzemsku i ve střední Evropě.

Stále také fungují sluneční hodiny, u Bezvěrova na Plzeňsku mají ty největší. Díky tomu, že jejich součástí je 342 metrů vysoký vysílač a kovové číslice rozmístěné na louce.

K těm nejefektnějším pak určitě patří orloje, které kromě času ukazuje i astronomické cykly jako ten v Praze, nebo má ojedinělé heliocentrické provedení jako socialisticky ztvárněný orloj v Olomouci.

Vůbec nejzajímavější je brněnský orloj, který hodiny nepřipomíná vůbec. 6 metrů vysoká žulová plastika má tvar projektilu a v 11 hodin (na brněnské poledne) vypouští kuličku.