Odhalte vznik a význam jmen měsíců v roce

České názvy měsíců v sobě nesou význam, který se dá většinou lehce rozpoznat – na rozdíl od jiných jazyků. Víte ale, co přesně každý měsíc znamená, že jsou některé názvy matoucí a odkud se názvy …

České názvy měsíců v sobě nesou význam, který se dá většinou lehce rozpoznat – na rozdíl od jiných jazyků.

Víte ale, co přesně každý měsíc znamená, že jsou některé názvy matoucí a odkud se názvy jednotlivých měsíců vzaly?

Všechno důležité i zajímavé o měsících v celém roce si můžete nyní přečíst.

Naučte se jména měsíců třeba ve znakové řeči

Názvy našich měsíců mají původ až ve staroslovanštině

V řadě jazyků najdeme velmi podobné názvy měsíců, které mají také svůj význam, ale není na první pohled tak patrný. Tyto latinské názvy pochází z římského kalendáře a používají je ve Francii, Anglii, Německu, Rusku i sousedů na Slovensku.

Třeba takový leden vychází ze slova Ianuarius (anglicky January, slovensky január) a odkazuje na Januse, boha začátků a konců. Spousta těchto názvů má ale spíš jen význam pořadového čísla měsíce, naše jsou o mnoho zajímavější.

Názvy našich měsíců pochází až ze staroslovanštiny a jejich různé verze se dají najít i v polštině nebo chorvatštině. Konkrétní měsíce se ale neshodují z důvodu odlišných povětrnostních podmínek.

Například listopad je v češtině jedenáctý měsíc, chorvatština ho má už jako desátý. Stejně tak náš květen je pátým měsícem, v polštině podobný kwiecień patří čtvrtému měsíci.

Přestože se podobná pojmenování měsíců objevují v různých jazycích, naše názvy leden a únor jsou celosvětově jedinečné.

Leden

Tento zimní měsíc dokonale odráží povětrnostní podmínky tohoto období. Nejchladnější měsíc roku svůj název odvozuje od ledu, jde tedy o ledný nebo ledový měsíc.

Slované jej také nazývali slovem sněžen. Má 31 dní a vztahují se k němu pranostiky věštící průběh celého roku (V lednu silný led, v květnu bujný med. nebo Leden studený, duben zelený.).

Únor

Další typicky zimní měsíc se opět dotýká počasí a název souvisí s oblevou. V únoru se lámou ledy, které se zanořují a vynořují z vody. Únor se váže ke slovu nořit (starším výrazem unořovat), a jde proto o měsíc noření ledů.

Přečtěte si také:  Proč slavíme 17. listopad jako Den boje za svobodu a demokracii?

Pranostiky se podobně jako v lednu vztahují k počasí dalších období (jako Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.) a trvá 28 dní. Každý čtvrtý přestupný rok se prodlužuje na 29 dní, nejbližší bude v roce 2024.

Březen

V březnu střídá zimu jaro, a i s tím souvisí jeho pojmenování. Dá se vykládat dvěma způsoby. Jednak se přiřazuje k rašení bříz a také se vztahuje k březosti prvních zvířat (například v březnu narozený zajíc se pojmenovává jako březňák). 31 dní dlouhý březen ve svých pranostikách připomíná jeho nestálost a chladný charakter (například Březnové slunce má krátké ruce.).

Duben

Jarní duben má své pojmenování jasně odvozené od toho, že v tomto čase pučí duby. Zažilo se pro něj i označení apríl, pocházející z latinského Aprilis a označující bohyni lásky a plodnosti Afroditu. 30 dní trvající duben provází pranostiky také k tomu, jak se vydaří úroda (jako Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.).

Květen

Další jarní měsíc má na rozdíl od ostatních svůj název teprve krátce, od 19.století. Pojmenování odkazuje na bohatě kvetoucí přírodu.

Josef Jungmann jej přeložil podle staročeského slova květný a díky tomu tak květen postupně nahradil výraz máj. Ten měl jako jediný měsíc do té doby název pocházející z latinského Maius, odvozený od řecké bohyně růstu a země jménem Maia.

31 dní dlouhý květen doprovází pranostiky o úrodě i počasí v dalších měsících (třeba Suchý květen – mokrý červen.).

Červen

Červen je přelomovým měsícem jara a léta. Původně byly červny až tři, až později tento název dostal jen šestý měsíc. Jeho název se odvozuje ze začátku červenání plodů a květin, výskytem červů v ovoci, stejně jako se sbíráním brouků červců využívaných pro červené barvivo.

Pro 30 dní trvající měsíc se pranostiky vztahují k pracím na poli i vývoji počasí v dalších částech roku (Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.).

Přečtěte si také:  Otevírací doba obchodů o svátcích 2021 a 2022

Červenec

Tento letní měsíc býval často zaměňovaný s červnem. Ale významově jde nejspíš o období, kdy červenání plodů vrcholí. Stejně jako v latině (Junius a Julius), bývaly názvy červen a červenec pro lidi podobné a snadno zaměnitelné. 31 červencových dní nejčastěji doprovází pranostiky týkající se sklizně (Co červenec neupeče, to již v srpnu neuteče.).

Srpen

Měsíc vrcholícího léta býval typický žněmi, které se dělaly pomocí srpu. Dřív se mu proto říkalo srpný měsíc. Objevuje se také výklad, že svoje pojmenován dostal od litevského slova sirpti, tedy dozrát, a vztahuje se tak ke zrání obilí.

Opět 31 dnů trvající měsíc má nejvíc pranostik týkajících se počasí v následujících období (Když v srpnu fouká severák, bude dlouho pěkně pak.).

Září

V září končí léto a začíná podzim. Jeho název by se mohl zdát jasný – že odkazuje k ještě zářícímu slunci. Ve skutečnosti ale označuje začátek období říje zvířat, jeleni tedy zařijí (začnou říti-řváti). 30 dní dlouhé září má nejčastější pranostiky související se zimním počasím (Bouřka v září – sníh v prosinci.).

Říjen

Podzimní říjen má své pojmenování už jednoznačné: odkazuje na vrcholící říji jelenů. Zarážející může být jeho název v dalších jazycích, vycházející z latinského October (octo-osm).

Důvodem je původní Římský kalendář, který začínal březnem. 30 dní trvající říjen nejvíc provází pranostiky týkající se podoby zimy (Mlhy v říjnu – sněhy v zimě.).

Listopad

Poslední celý podzimní měsíc ve svém názvu odhaluje nejvýraznější jev venku – opadání listí ze všech stromů. Listopad, dlouhý 30 dní, má stejně jako říjen nejvíc pranostik odkazujících k zimě (Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá).

Velká říjnová socialistická revoluce byla zkrátka v listopadu

Prosinec

V prosinci se střídá podzim se zimou a jeho název má spoustu výkladů. Nejpravděpodobnější by měla být praslovanská varianta ze slova prosinoti, znamenající prosvítat nebo probleskovat (myšleno na slabě svítící slunce).

Přečtěte si také:  Jaká jsou nejčastější novoroční předsevzetí a jak je zaručeně dodržíte

Z lidového výkladu podobnosti slov se můžete setkat s odvozením od prasince (kvůli zabijačkám prasat), od prosení (vánočního koledování) i prosné kaše, nejčastějšího jídla. 31 dní trvající měsíc má pranostiky, které se nejvíc vztahují k úrodě dalšího roku (Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený).